Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čas sváteční, čas vánoční. Však to znáte. Namísto snášejících se sněhových vloček bude chcát studený déšť a bílé závěje již tradičně ustoupí rozbředlému blátu...
Brazilský seriál, který trhá rekordy závěru roku 2024. Navíc je často přirovnáván k Rivalům od Rona Howarda.
Těch nadějných, neřkuli přímo skvělých post-punkových kapel, už tady za poslední léta teda bylo více než dost.
Americko-německé duo debutuje se svojí nahrávkou, která je nefalšovaným a neředěným gotickým rockem.
Láska na pár kliků aneb sveden algoritmy jednoho nejmenovaného technologického giganta. Takto jsem před drahně lety (ne)chtěně spadl do náruče neo-progresivistů AIRBAG poté...
Čtvrté album švédských REPUKED zastihlo skupinu v možná trochu překvapivé poloze. Tedy pokud srovnáme předchůdce „Dawn of Reintoxication“ z roku 2020 s letošní nahrávkou...
Není to tak dávno, co jsem v rámci našeho shoutboxu krátce hodnotil LIMINAL SHROUD, melodický black metal vycházející poměrně netypicky pod patronací Willowtip Records.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Nepředpokládám, že se po světě pohybuje mnoho fandů BORKNAGAR, SOLEFALD, ARCTURUS a dalších severských band, jež jsem si kdysi zvykli trochu nabubřele nálepkovat jako „avantgardní“, kteří by neznali IN VAIN. Pokud ano, dělejte se sebou něco...
